Pro download ve formátu ACROBAT PDF klikněte zde
Z Á P I S
ze 3. jednání Sportovní komise Aeroklubu České republiky, konaného dne 23. listopadu 2007 v Praze
Přítomni: MUDr. Jiří CIHLÁŘ, Ing. Jaromír HENDRYCH, Ing. Jaroslav HENDRYCH, RNDr. Jacek KERUM, Ing. Tomáš SUCHÁNEK, Ing. Miloš VENCOVSKÝ, DrSc
Neomluven: Jiří MOKOŠ
Přizván: Jiří DODAL – Sekretariát AeČR
Program jednání:
1) Kontrola úkolů
2) Celostátní plachtařská soutěž 2007
3) Koeficienty kluzáků
4) Rekordy
5) Různé
ad 1) KONTROLA ÚKOLŮ
Všechny úkoly, dané předchozími jednáními SK byly splněny, nebo o nich bude jednáno v dalším.
ad 2) CELOSTÁTNÍ PLACHTAŘSKÁ SOUTĚŽ 2007
SK konstatuje, že CPS – on-line běží bez problémů a již v roce 2007 plně nahradí dosavadní způsob vyhodnocení CPS. Jiří DODAL provede kontrolu ve smyslu ustanovení Pravidel CPS 1.9. a zašle Jiřímu MLEJNKOVI v první dekádě seznam všech, kteří toto ustanovení v roce 2007 nesplnili a kteří budou z CPS 2007 vyřazeni.
SK pověřuje Jiřího CIHLÁŘE, aby projednal na Plachtařské komisi AeČR:
a) možnost udělování dalších pohárů pro vítěze CPS, a to v kategorii mužů, žen, juniorů a Aeroklubů a s tím související financování jejich výroby
b) zajistit předávání těchto pohárů důstojným způsobem, který zároveň bude propagovat plachtění a činnost Aeroklubu ČR; jména vítězů gravírovat na kovovou destičku s uvedením ročníku a jména vítěze
c) statisticky vyhodnotit vybraný vzorek výkonů a posoudit, zda hodnocení vzdálenostní a rychlostní složky výkonu v závislosti na použitém typu kluzáku je vyvážené; případnou změnou koeficientů ve výpočetním vzorci CPS dospět k optimálnímu hodnocení .
SK děkuje všem, kteří se zasloužili o zavedení CPS on-line, především Jiřímu MLEJNKOVI a Jiřímu CIHLÁŘOVI.
ad 3) KOEFICIENTY KLUZÁKŮ
SK stanoví pro soutěže v ČR a pro použití v CPS následující koeficienty kluzáků, které nejsou součástí Seznamu DaeC:
VT – 25, 125, 425
74
Z – 24
54
Glasflügel 304 S/SE
120
TST – 10
96
TST – 14M
94
LAK - 20/23 m
122
LAK – 20/26 m
124
ad 4) REKORDY
a) Ultralehké létání
Jiří DODAL informoval, že SK byla předložena ke schválení dokumentace k následujícím výkonům v UL létání:
aa) 262,0 km/hod*
Třída R
Podtřída RAL2
Rychlost na uzavřeném okruhu 50 km
Jiří UNZEITIG a Věra VAVŘÍNOVÁ
Vysoké Mýto
VL-3
11. března 2007
ab) 268,4 km/hod*
Třída R
Podtřída RAL2
Rychlost na uzavřeném okruhu 100 km
Jiří UNZEITIG a Věra VAVŘÍNOVÁ
Vysoké Mýto
VL-3
11. března 2007
ac) 16 min 19 sec
Třída R
Podtřída RWL2
Čas stoupání do 3.000 m nad místem vzletu
Jan BÉM a Jane-Marie BÉM
Milovice
TL-2 + Chronos 14
23. července 2007
ad) 33 min 15 sec*
Třída R
Podtřída RWL2
Čas stoupání do 6.000 m nad místem vzletu
Jan BÉM a Jane-Marie BÉM
Milovice
TL-2 + Chronos 14
23. července 2007
ae) 6.876 m*
Třída R
Podtřída RWL2
Nadmořská výška
Jan BÉM a Jane-Marie BÉM
Milovice
TL-2 + Chronos 14
23. července 2007
Jiří DODAL sdělil, že dokumentaci výkonů spolu s Jiřím CIHLÁŘEM (aa, a ab) a Jackem KERUMEM (ac, ad, a ae) překontrolovali a výkony, označené * předal FAI ke schvalovacímu řízení za světové rekordy. Tyto výkony byly také již FAI schváleny za světové rekordy.
af)42,218
km*
Třída R
Podtřída RPL1 – soutěžní
Vzdálenost s omezeným množstvím paliva
František SALAVA
León (Španělsko) – Mistrovství Evropy 2006
23. srpna 2006
ag)
61,05 sec*
Třída R
Podtřída RPL1 – soutěžní
Nejkratší čas na přesném okruhu – japonský slalom
František SALAVA
León (Španělsko) – Mistrovství Evropy 2006
23. srpna 2006
SK bere informaci na vědomí a schvaluje výše uvedené výkony za rekordy České republiky v UL létání. Jiří DODAL vystaví jmenovaným diplomy AeČR a zařadí jejich výkony do tabulky Rekordů České republiky v UL létání.
b) Plachtění
Jiří DODAL informoval, že piloti AK České Budějovice si vybrali k uznání následující výkony, které již byly SK uznány za rekordy České republiky v plachtění
ba) 464,1 km
Třída D
Podtřída DW
Kategorie všeobecná
Volná vzdálenost přes maximálně 3 otočné body
Luděk KLUGER – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Pištín, Černá Hora, Strážný
Kluzák: PW-5
11. června 2006
bb) 336,9 km
Třída D
Podtřída DW
Kategorie všeobecná
Volná vzdálenost na trojúhelníkové trati
Josef BUŠEK – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Kaplice, Klatovy, Blaník
Kluzák: PW-5
8. června 2006
bc) 71,72 km/hod
Třída D
Podtřída DW
Kategorie všeobecná
Rychlost na trojúhelníkové trati 300 km
Josef BUŠEK – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Kaplice, Klatovy, Blaník
Kluzák: PW-5
8. června 2006
bd) 124,6 km
Třída D
Podtřída DW
Kategorie všeobecná
Vzdálenost na trojúhelníkové trati
Lenka KUTHANOVÁ – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Jindřichův Hradec, Tábor
Kluzák PW-5
13. června 2006
be) 124,6 km
Třída D
Podtřída DW
Kategorie ženská
Vzdálenost na trojúhelníkové trati
Lenka KUTHANOVÁ – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Jindřichův Hradec, Tábor
Kluzák PW-5
13. června 2006
bf) 77,34 km/hod
Třída D
Podtřída DW
Kategorie všeobecná
Rychlost na trojúhelníkové trati 100 km
Lenka KUTHANOVÁ – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Jindřichův Hradec, Tábor
Kluzák PW-5
13. června 2006
bg) 77,34 km/hod
Třída D
Podtřída DW
Kategorie všeobecná
Rychlost na trojúhelníkové trati 100 km
Lenka KUTHANOVÁ – AK České Budějovice
Trať: Hosín via Jindřichův Hradec, Tábor
Kluzák PW-5
13. června 2006
Jiří DODAL vystaví jmenovaným diplomy AeČR a zařadí jejich výkony do tabulky Rekordů České republiky v plachtění.
ad 5) RŮZNÉ
a) Podmínky pro získání diamantů k plachtařským odznakům FAI:
SK projednala a schválila následující podmínky pro získání diamantů k plachtařským odznakům FAI:
ĆERNÝ Karel - Beroun - trojúhelník 514,2 km - 1.8.2007, cílový let 514,0 km - 1.8.2007
SVOBODA Zdeněk - Medlánky - trojúhelník 367,9 km - 23.4.2005, polygon 506,4 km - 31.7.1999
SCHENK Zdeněk - Hranice - návrat 313,1 km - 22.4.2003
SCHOTLI Roman - Hranice - návrat 301,2 km - 1.8.1999
VANČURA Franišek - Hranice - trojúhelník 405,5 km - 28.4.2007, polygon 618,4 km - 1.8.1999, převýšení - 5.295 m - 7.5.2007
JIRÁSEK Petr - Hronov - polygon 502,3 km - 3.5.2007
PICKA Vlastimil - Jindřichův Hradec - trojúhelník 520,0 km - 10.6.1989, cílový let - 520,0 km - 10.6.1989
URNER Martin - Letňany - trojúhelník 502,0 km - 1.8.2007
Pp. Karel ČERNÝ, František VANČURA a Petr JIRÁSEK splnili všechny tři diamanty. Jiří DODAL je nahlásí k zařazení do seznamu FAI.
b) Požadavek pana Antonína SOHRA
SK se zabývala požadavkem pana Antonína SOHRA ze 17. června 2007, ve kterém požaduje písemnou omluvu za formulace zápisů SK z 12. 2. a 25. 11. 2000. Všichni členové SK si váží práce pana Antonína SOHRA, kterou vykonal jako rozhodčí ve prospěch AK Šumperk a Aeroklubu ČR, ale současně vyjadřují souhlas s odpovědí Jiřího DODALA, která je přílohou č. 1 tohoto zápisu a kterou považují za postačující odpověď na požadavek pana Antonína SOHRA. Jiří DODAL seznámí písemně jmenovaného se závěry SK k uvedenému požadavku.
c)Cejchování barografů
Jacek KERUM předložil cejchovací křivku loggeru, kterou vyhotovila schválená laboratoř - VÝROBA LETADEL CHOCEŇ, s.r.o. – laboratoř Schempp-Hirth. Členové SK shledali předložený dokument pro vyhodnocování sportovních výkonů za zcela nevyhovující.
SK žádá Jiřího DODALA, aby upozornil odpovědného pracovníka této laboratoře, že zpracovávání cejchovacích křivek je potřeba věnovat lepší péči a špičkovou pozornost. V opačném případě by SK musela přistoupit k odebrání oprávnění pro potřeby Aeroklubu ČR.
Jacek KERUM zprcoval článek, popisující správné postupy při cejchování barografů a GNSS FR, který je přílohou č. 2 tohoto zápisu.
V Praze dne 23. listopadu 2007
Zapsal: DODAL Jiří
Příloha č. 1
U Mlýna 3, 141 00 Prague 4 – Spořilov, CZECH REPUBLIC
Vážený pan
Ing. Antonín SOHR
Revoluční 14 b
787 01 Šumperk
DOPORUČENĚ
Praha 3. července 2007
Věc: Požadavek omluvy k zápisu SK č. 2 z 12. 2. 2000 a 3 z 25. 11. 2000
Vážený pane,
potvrzuji přijetí Vašeho dopisu ze 17. června 2007. Váš požadavek jsem postoupil předsedovi Sportovní komise Aeroklubu ČR Ing. Jaroslavovi HENDRYCHOVI.
Pokud se osobně mohu vyjádřit, nenašel jsem bohužel v žádných dokumentech, které jste přiložil, ani v ostatních, které mám archivované, žádné nepravdivé obvinění.
Přikládám rovněž moje odpovědi z 15. 2. 2000 a 5. 2. 2001, které svědčí o tom, že jsem úkoly, dané mi ve výše citovaných zápisech za úkol, splnil. Posílám Vám také kopii mé odpovědi panu PROKOPOVI a také výňatek z dopisu z 15. 4. 2000, který jsem psal členům Sportovní komise.
Po takové době je pro mne těžké se v celé situaci ještě správně orientovat, ale jasné je mi jedno – ze Sportovní komise jste v žádném případě nikdy nikým nebyl nepravdivě obviněn, a proto myslím, že ze strany SK nemůže přijít ani žádná písemná omluva v nejbližším zápise ze Sportovní komise. To je však jen můj osobní názor a rozhodnutí Sportovní komise může být odlišné.
S pozdravem
Jiří DODAL
generální tajemník
Přílohy: 17 listů
Příloha č. 2
Kalibrace elektronických palubních zapisovačů
(GNSS FR)
1. Úvod
Tyto přístroje, nazývané lakonicky logery, správněji letové nebo palubní zapisovače (Flight Recorder – FR), jsou dnes hojně rozšířeny ve všech oborech létání, v celém jeho spektru. Vzhledem k ostrému nástupu této záznamové techniky do leteckých aktivit by bylo zapotřebí něco si o ní povědět, zvláště pokud jde o její rekalibraci. Víme, že platnost kalibrace záznamových zařízení je podle FAI dva roky, ale málokdo ví, jak má takový kalibrační list vypadat. Na rozdíl od mechanických barografů je požadavek na kalibrační list FR diametrálně jiný a je zapotřebí, aby se pokyny pro jeho vystavení pověřené laboratoře řídily. Neméně dobré by bylo, aby o tom, jak má vypadat, věděli také uživatelé FR a po kalibračních laboratořích jeho formu striktně vyžadovali.
K napsání tohoto článečku mě přiměl níže uvedený příklad test-barogramu, který se mi před nedávnem dostal do ruky. Jde o test palubního záznamníku typu „Colibri“.
Za kvalitu snímku se omlouvám, nejsem jeho autorem. Zřejmě nejde o elektronicky snímaný dokument, ale o fotografii a proto je jeho kvalita poněkud snížena. Přes to všechno je na první pohled patrné, že výsledek neodpovídá podobě kalibračního dokumentu. Na rozdíl od kalibrační křivky mechanického barografu (viz obrázek dále v textu) nemůže sportovní komisař z tohoto dokumentu vyčíst korekce pro stanovení parametrů výkonu. Při jeho posouzení (např. převýšení) pomocí kalibrační křivky mechanického barografu postupuje rozhodčí tak, že si dosaženou polohu jednotlivých hladin odměří nebo „vezme“ do kružítka od spodního okraje záznamové pásky, přenese na milimetrový papír a převede tak záznam na čáru, blízkou přímce. Na tu pak přenese dosažené klíčové body výkonu. Celý výkon je tím převeden na standardní atmosféru a údaje, uvedené v přihlášce výkonu, se pak dají snadno porovnat (ověřit) nebo stanovit jejich hodnotu.
V případě elektronického zapisovače však toto možné není (snad v nejkrajnějším případě - pokud by se měl předběžně uzavřít nějaký spor na místě). Neumím si však představit, že bych měl na základě kalibrační křivky z prvního obrázku posoudit např. výkon dosažený podle FAI či dokonce rekord. Postup tvorby kalibračního grafu upravuje ANNEX C Dodatek 8 Sportovního řádu. Je v něm velice podrobně a srozumitelně uveden návod ke kalibraci logerů. Není to samozřejmě dogma, ale na druhé straně jsou tu požadavky na způsob a obsah jejich provedení, které jsou předem neoddiskutovatelné a musí jim každý barogram vyhovovat. V následujících řádcích se pokusím tyto požadavky stručně shrnout, ale nejprve se ve zkratce zmíním o kalibraci mechanických barografů, aby byl rozdíl mezi těmito metodami jasně patrný.
2. Kalibrace mechanických barografů.
O kalibraci mechanických barografů a o jejich ošetřování jsem napsal pojednání někdy v roce 2004, které je stále ke stažení na webu Aeroklubu ČR pod záložkou „Download“.
Při používání mechanických barografů je třeba, aby jak uživatelé, tak kalibrační laboratoře nasazovali registrační pásku důsledně na doraz na spodní okraj registračního válečku, protože jinak je jakýkoliv záznam k ničemu (necharakterizuje skutečné vlastnosti barografu), nemluvě o tom, že i výkon je díky nekorektní přípravě barografu podhodnocen. Zde bývají první sporné body mezi sportovcem a komisařem. Komisař si přenáší na milimetrový papír hodnoty, odečtené jak od spodního okraje kalibrační křivky, tak od spodního okraje záznamu podaného výkonu. Pokud tedy páska nesedí těsně na spodním okraji válečku, neodpovídají dosažené hodnoty skutečnosti. Proto by se měla manipulací barografem zabývat pouze zaškolená a poučená osoba (obyčejně sportovní komisař). Zvláště zvýšená ostražitost by měla být při pohybu kolem otevřených a nechráněných částí barografu (převodní táhla, registrační raménko). Do těchto laboratoří nastavených poloh se nesmí zasahovat. Pokud k zásahu dojde, byť i nechtěnému, je třeba barograf nechat překalibrovat, protože změnou nastavení způsobenou například deformací táhel nebo raménka a následně pokusem o jejich narovnání se změní i charakter záznamu – činnost záznamového zařízení a následně záznam neodpovídá původním polohám z kalibrační křivky. Nešvarem je zdánlivě neškodné přestavování dolní polohy zapisovacího hrotu, zvláště u barografů typu Scholz.
Nemalá pozornost by se měla věnovat „načazení“ pásky, pokud se nepoužívá jiné médium (fixové hroty). Stále se setkávám s tím, že mi přijdou pod ruku barografy načazené směsí oleje a nafty. Je obecným omylem, že takováto směs více čadí. Nečadí a zapomíná se na to, že hořící směs vydává podstatně větší teplotu než petrolej a saze se na papír spíše napalují, než usazují. Výsledkem je neznatelná stopa záznamu nebo dokonce horkem skřehlý papír, který se při fixaci záznamu rozpadá….! Rovněž „kvalitně“ načazený papír nemusí znamenat výhru v podobě dobře kontrastního záznamu: v hrubé vrstvě sazí se záznamový hrot pohybuje těžce, spíše ryje než aby plynuje klouzal a záznam je tak znehodnocen. Úplně postačí jemná vrstvička spíše takové hodně tmavohnědé barvy od sazí petroleje, než „kvalitně černý“ povrch. Příprava barografu a postup jeho kalibrace je dobře popsán v již zmíněném Dodatku 8.
3. Kalibrace letového zapisovače (FR).
V prvé řadě je nutné podotknout, že tlaková čidla FR jsou nastavena výrobcem a není k nim přístup, takže laboratoře nemají možnost upravit nebo korigovat jejich základní nastavení vzhledem k nulové nadmořské výšce. Na laboratořích je v tomto případě pouze zjistit, v jaké diferenci se tlakové čidlo zapisovačů vůči etalonu laboratoře nachází. Postup kalibrace FR je rovněž dobře popsán v Dodatku 8 již zmíněného ANNEXu C. Pro laboratoře tedy z toho vyplývá, že je proceduru kalibrace třeba přizpůsobit jednotlivým FR.
Nejrozšířenějšími FR jsou u nás zřejmě zapisovače typu Colibri, pak LX-20 a rovněž Volksloger. V moderních kluzácích bývají ještě zabudovány zapisovače typu LX-5000 a LX-7000 a vzácně se vyskytují ještě další typy. Jejich rekalibrace je však obtížná vzhledem k tomu, že je nutné je z palubních desek letadel složitě vyjmout.
Každý z výše jmenovaných přístrojů má své zvláštnosti. Tak například Colibri je nejméně náročný a nejlehčí na obsluhu. Nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, ani požadavek na pozdější stažení a přečtení kalibrace. Stačí jej pouze připojit k napájení a vyčkat asi tak 5 minut a pak kalibraci rozběhnout. Rovněž po skončení testu je vhodné počkat zhruba 5 minut, aby přístroj, který v té chvíli nezaznamenává žádné změny poznal, že má záznam uzavřít. Pokud se tak nestane, nic se neděje. Po opětovném připojení k napájení a spuštění SW pro stahování do PC provede FR potřebné uzavření souboru a celá procedura tak končí.
U Volkslogeru je to poněkud složitější. Jednak má jiný vstup pro připojení k napětí (u Colibri a LX 20 to je „telefonní kostka“- vzácně sériový port, u Volkslogeru „datová kostka“), jednak se chová rozdílně při vytváření záznamu v době, kdy se nepohybuje, ale pouze mění tlak. Ze zkušenosti vím, že pokud nemá „vynulovanou“ tu část paměti, kam se ukládají lety, tak není možné kalibraci běžným způsobem zpětně vyčíst. Proto z tohoto místa žádám všechny majitele a uživatele Volkslogerů, aby tyto přístroje dodávali ke kalibraci s prázdnou pamětí v části zápisu letů – jinými slovy – aby si všechny lety uložené v přístroji stáhli, uložili ve svých PC a paměť vynulovali. Kalibrační záznam se dá samozřejmě vyčíst i v případě, že v přístroji zůstaly nějaké lety zapsány. Je to přece jen výpočetní technika, ale musí se to provést pod DOS-em a je to velmi zdlouhavá a nepříjemná procedura (z tohoto místa musím opravdu upřímně poděkovat Zdeňku Šustrovi za nezištnou pomoc a zaškolení z právě popisované činnosti). V případě, že paměti nebudou prázdné, budou zcela jistě alespoň v laboratoři v Příbrami nemilosrdně vymazány. Abych se vyhnul zdlouhavému dolování kalibrace, tak všechny Volkslogery před vložením do podtlakové komory preventivně „čistím“ bez toho, že bych se předem přesvědčil o volnosti paměti pro záznam letu.
U LX-20 je zase jiné specifikum. Zde se obracím s prosbou k jejich majitelům, aby přístroje před dodáním do laboratoře připravili připojením antény pro příjem signálů družic systému GPS, počkali, až se FR na družice zavěsí a pak anténu před vypnutím přístroje odpojili. Jakmile FR na displeji oznámí „GPS BAD“ přístroj vypněte. V tomto případě pak není kalibrace o nic složitější, než s přístrojem Colibri. Pokud se tak nestane, zůstává na displeji po připojení k síti oznámení „LAST FIX“. Pro kalibraci se pak musí použít přístupové heslo pro vstup do přístroje a kalibrace se provede pod módem „TEST BAROGRAM“ . Opět – není na tom nic složitého, jde však o to, že tento záznam neumí přečíst SW See You, ale jen a pouze SW LXe. Při odečítání dosažených hodnot na barogramu jsou pak někdy u tohoto SW problémy s nalezením té správné odpovídající výšky. Anténu k LX-20 nemám a i kdybych ji měl, znamenalo by to zvláště při větším počtu přístrojů určité nepříjemné zdržení při práci a proto žádám tímto uživatele a majitele LX-20tek, aby nezapomínali dodávat přístroje s uložením „GPS BAD“.
Obecně pak žádám všechny majitele FR, aby nezapomínali nastavit interval kroku pro kalibraci nejvíce 10s. Větší, tedy delší interval je příliš dlouhý. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé dosažené hladiny (alespoň v naši laboratoři) kvůli ustálení tlaku drží 60s, byl by krok delší než 10s nevyhovující (pro 10s je to v tomto případě „pouze“ 6 fixů). Výrobce doporučuje 1-2 sekundy, ale to se mi zdá zase příliš. Takový rozumný kompromis je 5s vzhledem k tomu, že některý výrobce doporučuje držet dosažení hladiny aspoň 30s. Pokud tedy budou logery dodávány s krokem 5s až 10s (nejvíce), je to optimální řešení. Zde bych chtěl znovu zdůraznit, že vzhledem k množství přístrojů a jejich rozmanitosti nemohou laboratoře všechny FR kontrolovat na vynulování paměti zápisu letu a nastavení intervalu kroku. Přístroj nakalibrují tak, jak bude dodán. S touto poznámkou budou zcela jistě souhlasit i ostatní pověřené laboratoře.
4. Pověřené laboratoře.
Činnost pověřených laboratoří je rovněž dána Dodatkem 8. Je v něm popsáno, jak mají kalibrační doklady vypadat a je tam popsána i metodika kalibrace. Kalibrace FR se provádí podle ISA ICAO (Mezinárodní standardní atmosféra - Doc 7488/3 z roku 1993). Metodika použití etalonu a komory je každé laboratoři známa a každá se jí zcela jednoznačně a bezpochyby řídí. Jak jsem se již zmínil výše – na rozdíl od mechanických barografů není pracovník laboratoře ani oprávněn, ale ani schopen upravit základní nastavení tlakového čidla FR. To smí provést pouze výrobce, protože čidlo a jeho korekční prvek je umístěno uvnitř přístroje. Otevření FR by znamenalo poškození pojistky proti manipulaci, kterou je oprávněn opravit opět pouze jen výrobce nebo jím autorizovaná opravna – a to znamená komplikaci.
Předpokládám, že všechny FR v naší republice jsou nastaveny na metrický systém. Laboratoře, provádějící kalibraci zapisovačů, by tento fakt měly kontrolovat zvláště proto, že se v některých letadlech začínají objevovat přístroje s anglosaskými jednotkami a posádky by mohly tento systém použít i ve FR. Jde totiž o to, že naše laboratoře pracují v drtivé většině v metrickém systému. O nastavení časového kroku fixů již byla řeč výše.
Postup kalibrace si volí každá laboratoř podle své metodiky, avšak výsledek by se měl co nejvíce přiblížit metodice doporučené v Dodatku 8. Ten doporučuje pouze výstup do maximální výšky doporučené výrobcem a následné ukončení. Podle mého názoru je vhodné zopakovat nastavení stejných hladin rovněž při sestupu, vymezí se tak hystereze tlakového čidla a případné jemné odchylky nepřesnosti práce kalibrátora. Každou dosaženou hladinu doporučuji držet alespoň 1 minutu, to je dostatečná doba pro ustálení tlaku v komoře.
Po ukončení procesu v komoře se data uložená v zapisovači přenesou ve formě IGC souboru do PC příslušné laboratoře, kde by měla být uložena po dobu platnosti kalibrace. Připomínám, že podle dokumentu FAI to jsou dva roky. Soubor je pak potřeba pomocí leteckých SW (See You nebo LXe) otevřít, vytisknout a vyhodnotit. Ke každému „schodu“, který odpovídá nastavení etalonu, je nutné napsat výšku, zaznamenanou FR a odečtenou pomocí zmíněných SW(viz obrázky níže). Pro hlavičku listu by bylo vhodné do zapisovače místo jména pilota a typu kluzáku
nastavit „Baro – test“, není to však podmínka.
Barogram v této podobě musí být opatřený dalšími náležitostmi (typ a číslo FR je v hlavičce stejně jako datum záznamu a jeho vlastník. Dále musí obsahovat název a místo laboratoře, jméno a podpis pověřené osoby a datum – to z toho důvodu, že datum a čas nastavený ve FR nemusí souhlasit s datem kalibrace). Teprve pak se stává platným dokladem o provedené kalibraci. Podle Dodatku 8 by se měla na základě takto získaného barogramu sestrojit i opravná tabulka. Já jsem toho názoru, že vyhodnocený a doporučenými náležitostmi opatřený barogram podle výše zobrazených příkladů je dostačujícím dokladem. Nicméně vzor tabulky je přiložen níže a pakliže by si její vyhotovení vlastník FR přál, měla by mu laboratoř vyhovět.
VZOR:
5. Závěr
Tolik ke kalibraci barografů a letových zapisovačů. Žádám touto cestou vlastníky a uživatele FR, aby kalibrační křivky vyžadovaly po pověřených laboratořích ve výše popsané podobě (není podmínkou, aby obsahovaly sestupnou (pravou) část, to je pouze doporučení) se všemi k tomu příslušnými náležitostmi. Žádám tímto rovněž kalibrační laboratoře, aby dodržovaly postup daný ANNEXEM C, Dodatkem 8. V jiném případě by jim Aeroklub ČR musel odebrat pověření k práci. Jde přece i o naši pověst v leteckém světě.
Zpracoval: Jacek KERUM