AERO JUNIORS KLUB

Z dopisu Míši MACHARTOVÉ:

Jmenuje se to Aero Juniors Klub, bude to bydlet tady u nás doma a zbytek se uvidí cestou. Ještě je čas, ale nakonec mě napadlo, že  by to lidem mohlo udělat radost. Tak připojuji letáček, co jim dám k dispozici  Zapadá to do sebe. Nemá cenu pracovat s historií a nemět jí komu předávat. Nemá cenu hrát si hrátky dospělých a nepřizvat k tomu děti. na zemi, ale v 15ti je pak už pozdě. To už většinou mají dost starostí s vlastní chemií a do toho se mají učit létat!! Mluvím o tom z vlastní zkušenosti. jde to řešit i jinak. dřív. Potřebujeme k tomu jen vlastní děti, dědečky a maminky a těch je po letštích dost a dost. než se tedy rozvedou a děti pak chodí na letiště natruc až v těch patnácti nebo později a dohánějí něco, co jim šlo dát dřív a společně a těch nápadů, jak si hrát na letectví mám plnou hlavu.

Možná nám to všem pomůže vyvvětrat hlavu a myslet na něco obyčejného. Zákon přitažlivosti zafungoval i v tomto případě a z různých koutů se začínají
hlásit lidé, kteří by to chtěli zdílet (využít, zneužít, užít, použít) a já si říkám JO. Na dětech si už vylámal zuby kdekdo. Jsou lepší než zpravodajské služby všech velmocí. Juknou - vidí - cítí a hned mají jasno.

Proto se nebojím ani čertů, hlavně když si budou chtít hrát. Ty nepoctivé vylifrují děti sami.

V té příloze [ pdf 395 KB ] je ten dětský den, který jsem napáchala za pomoci svého vybavení a lidí na letišti Hosín i mých přátel mimo lítání. Fakt jsme si to užili a zkusíme to zas.

s pozdravem
Míša

Vložil:

Jiří DODAL

19. října 2011

16:00

<<< zpět